První týden je za mnou. První týden z celkových 16. týdnů, které tady mám strávit, s rodinkou. Byl to náročný týden, ačkoli, upřímně řečeno, očekávala jsem ho dvakrát náročnější. Všude jsem četla, jak budete padat do postele vyčerpáním a jak a co...možná mám vážně jen úžasnou rodinku s maminkou realistkou, která sama ví, jaké to s dětmi doma je a máme podobný názor na hraní si a i trochu výchovu. Taky asi tím, že jsem vážně jen "slečna k dětem", byť s 10 hodinovou pracovní dobou. Ale nemusím vytírat, prát, žehlit (což byla jedno z tajných přání a taky rozhodovacím momentem v matchi) Mám dost času vymýšlet si program s dětmi, věnovat jim maximum péče a pozornosti - prostě ideální pozice pro někoho, kdo by se rád věnoval pedagogickému směru v budoucnu a až budu v březnu hledat další slečnu, určitě to uvedu jako veliké plus.
Ale už zpět k prvnímu týdnu. Maminka mě do všeho v klidu zasvětila, oběhala se mnou školu, playgroupy, k tomu stíhala vařit famozní jídla a smát se se mnou, takže musím říci, že po první veliké krizi první večer to bylo moc dobré uvedení do mých povinností. Seznámila jsem se s Miss učitelkou, se dvěma černoškami ze sousedství, prošvihla možnost seznámit se s paní sypající drobky kachnám (jo, vzpomněla jsem si na Sám v New Yorku, ale došlo jen na úsměv, prostě mě nenapadlo, jak začít hovor). Už se tak nějak vyznám ve městě, chápu teoreticky systém dopravy (stejně do centra chodím pěšky, chci co nejvíc ušetřit na týden cestování po Evropě až tady skončím) a snažím se vypadat skoro anglicky, když si v McDonaldu poroučím čaj s mlékem.
První týden byl samosebou taky ve znamení procházek po okolí a čekování, kde co je. Je tu spoustu kostelů, tak zvažuju návštěvu nějakého "srazu mladých při kostele." Z playgroupu mám ověřeno, že lidé v okolí těchto staveb jsou milí, vstřícní a mluví pomalu, když vidí, že jim rozumíte prd.
A tadááá..dosti bylo textu. Teď trochu hudby!
(Říká se, jak je Anglie vyspělá země a přitom tohle děsivě připomíná východní Německo v době krize. Ale mezi dětmi to tu letí. :)
Když jste se už dost nasytili kvalitního poslechu, přidávám pár fotek z okolí, o které jste si psali.
Cray Avenue
Station Approach
Série fascinací místními přechody
Leesons Hill
Chipperfield Road
Už se mi jednou podařilo ztratit...všechny ulice tady totiž vypadají takhle.
No vážně, vidíte to?
Moje oblíbená Ravenscourt Road (za odpadky se omlouvám, na druhé straně byla zase tyč :( )
Veliký park s hřištěm
To modré v dálce je playground a ty tečky před ním zdejší fotbalový tým
Stále se mi nedaří najít cestu k tomu kostelu se zelenou střechou. Kruci!
Na téhle fotce není nic vidět, ale je umělecká, víte? :)
Ten vysoký dům v dálce je mé poznávací znamení. Stále Chipperfield Road.
V lednu a plném květu.
Místní knihovnička s otevírací dobou, kterou stíhám jenom v sobotu.
King´s Church - jeden z playgroupů, příjemná společnost :)
Malá nákupní zóna s druhým playgroupem.
Broomwood Road
Průmyslová zóna druhým směrem - na High Street
Snažím se vyznat se v místní dopravě a stejně radši chodím pěšky :)
Park podél Cray Avenue - anglický/romantický
Začátek High Street - místní nákupní zóny a centra. The co-operative má hezký výběr čerstvé zeleniny a ovoce, dá se koupit "Still fresh" za sníženou cenu, když už skoro prochází. Včera půl kila vína za 99p :)
Tak to je asi tak všechno. Prozatím! Výpravy rozhodně nekončí, teď se jdu obléci, zachumlat do mojí hoodie bundy, protože venku je asi tak...100km/h vítr a vyrazit na výzvědy do tesca. Chci rodince upéci koláč, než se vrátí :) Ať žijou off dny :)
P.S.: Veškeré fotografie jsou dokumentačního charakteru, focené telefonem, tak na to prosím berte zřetel ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat