28. února 2015

Dva měsíce v Anglii - China town, Fleet street, Temple and so on..

...člověk si říká - pche, turistika. Taková nenáročná věc, sem tam popojít...tak jsme v sobotu popošli devět kilometrů. Což už je dost slušný na to, abych ospravedlnila tu Cinabon a oběd v čínském bufetu. Fotky mají sice opět dokumentační charakter 8MP Blackberry Q10, ale snad i tak vám přiblíží atmosféru Londýnkého sobotního tripu :)



Regent´s street. Začátek našeho, na londýnské poměry velmi slunečného, tripu na největší nákupní ulici v Londýně. Výstup na Centre line - Oxford circus.





Hned jak strávíte hodinu v největším hračkářství na světě (7. pater) Hamley´s, můžete se spokojeně vydat dál na Piccadilly circus. Och ano, ta slavná Piccadilly. Nejlepší na ní je ovšem formule ve výloze Lotusu, Mistr Yoda a skořicové rolky - cinnabon. Jedna stačí na záchvat cukrovky! Ale dejte si je! Jooo!








China town a Happy New Chinnese Year! Huuuu... každopádně bych někdy vyměnila ty naše jednohubky za trochu dračího bubnování :) V China townu mají krom skvělého bufetu hned nalevo za bránou (All can you eat za 12 liber) a je to ta druhá brána, než kde je cukrárna, taky samoobsluhu, kde najdete všechny ty exotické věcičky z celého asijského světa - Japonsko, Čína, Malajsie, Vietnam..všechno!! Mít dost liber a místa a bydlet poblíž...ou jéé! Nakonec jsem se spokojila s ochutnávkou plechovky nápoje s příchutí červených datlí, která chutnala jako vodní dýmka. Mňam. Víte někdo o něčem podobném  Čechách?


Padl večer, což je sice lepší pro "lov" cachí, ale nikoli pro mého fotomobilního společníka. Ovšem aspoň pokus zachytit večerní Londýn. Londýn je trochu jiný, než Praha. Chybí mu "genius loci", ono tajemno, které je v Praze na každém kroku. V Praze se přeci jen budete v noci v Nerudovce trochu bát, jestli nepojedete onen ohnivý kočár, tady už jsou strašidla leda zaměstnaný jako pouliční reklama. Přesto má večerní procházka hlavním městem své kouzlo, obzvlášť proto, že jsou zde stále ony drobné uličky vedoucí do tiny dvorků s krámky a restauracemi. To mi zase chybí v Praze, kde je spousta podchodů a průchodů zavřených a pryč.



...jeden z těch dvorečků. Cashe byla v úrovni očí, ale než jsme to zjistili, házela jsem na tom plném dvoře mince po zemi, abych se "jako mohla ohnout a sebrat ji a hmátnout pod" Lov je někdy vážně adrenalinový. 


Aaach... ale je to stejné jako všude, Londýňané na vychutnávání krás nemají čas. Moje HM si vždycky vyslechne, kde jsem byla, povzdechne si a řekne "Tam já ještě ne."


Bývalé sklady u Covent garden. Ty dveře jsou skvělé..nevím proč...asi to má co společného s mojí zvrhlostí pro designové prvky, které jsou prakticky úplně k ničemu. Ale chci je!





Covent garden. Osobně to na mě působilo jako takové útulnější a částečně zastřešené Staroměstské náměstí. Líbí se mi ale všudypřítomní pouliční umělci, to já zase docela můžu. Obzvlášť operní zpěvačky co si vydělávají na kávu v Covent garden.




Že by aspoň nějaký ten malý "genius loci" byl? Church St. Mary le Strand.


Zavřená a nepoužívaná stanice metra. Po tom, co jsem četla knížku Metro 2033, už nikdy z opuštěných stanic nebude klidná. Nikdy. Vlastně ani v metru už i není tak zcela volno. Uch...ale doporučuji, příjemná horrorová fantasy.



Nejvyšší royal court i s hodinami. 


Puby budu mít "genius loci vždycky.


Domy v Anglii jsou pro mě všeobecně děsivé svojí titěrností, ale Angličané jsou tak dlouho v práci a pak na jídle, že v nich opravdu jen přespávají. Ale stejně.. já prostě potřebuji světlo a prostor.




Katedrála sv. Pavla. Psaní malých a velkých písmenek v angličtině mi stále dělá problémy (dělejte domácí úkoly s dětmi, to zabírá... jen předem vždycky omrkněte hinty :D )





Žádné komentáře:

Okomentovat